Proč jste si vybrala Vysokou školu ekonomickou v Praze (VŠE), konkrétně Fakultu mezinárodních vztahů (FMV)?
VŠE studovalo hodně lidí z mého okolí včetně mého bratra, který mě dost inspiroval, takže jsem o ní slýchala celou střední. Sice vystudoval Fakultu informatiky a statistiky, ale byla jsem si jistá, že VŠE bude dobrá volba i pro mě hlavně proto, že jsem nebyla rozhodnutá, čím bych se jednou chtěla živit. Líbilo se mi, že po vystudování VŠE budu mít širší možnosti uplatnění. Hodně mě baví cizí jazyky, a tak jsem se přihlásila na FMV, kde na jejich studium kladou velký důraz.
Jaké přijímací zkoušky jste absolvovala? A jak jste se na ně připravovala?
Byla jsem přijata na základě Přijímaček nanečisto, což je skvělá možnost. Přijímačky si bez stresu zkusíte a zároveň máte šanci být rovnou přijat/a. Na FMV se skládaly z testů ze dvou cizích jazyků, v mém případě z angličtiny a francouzštiny, a matematiky. Trénovala jsem hlavně vzorové jazykové testy a opakovala gramatiku. Na matiku jsem si sehnala doučování, protože ta nikdy nebyla mou silnou stránkou. Na ostatní fakulty se lze ale dostat i např. na základě studijních výsledků ze střední školy.
Přechod ze střední na vysokou je sám o sobě obtížný. O to víc, když výuka v první ročníku probíhala pouze on-line. Jak moc velká komplikace to pro vás byla?
Pokud jde o předávání znalostí, on-line výuka plnohodnotně nahrazovala prezenční. Měli jsme k dispozici všechny podklady ke studiu, nicméně kontakt se spolužáky nebo konzultace s učiteli tváří v tvář mi velmi chyběly. Pro mě je důležitý reálný kontakt s lidmi a společné nadšení, které jsem občas při on-linu postrádala. Prezenční výuka mě více vtahuje do univerzitního prostředí a také se při ní lépe soustředím.
Jaký kurz vás nejvíc baví a proč?
Zatím mě velmi bavily a ohromně obohatily všechny kurzy angličtiny, francouzštiny, španělštiny a němčiny a také předměty týkající se mezinárodních studií. Mezinárodní vztahy jako vědní disciplína mají velký přesah do jiných oborů, jako je historie, geografie, politologie, ekonomie… A to je to, co mě na tom baví, právě ten širší obecnější přehled.
Čím byste se chtěla v budoucnu živit?
Chtěla bych se nějakým způsobem uplatnit ve frankofonním prostředí. Takový můj “dream job” je momentálně práce na ambasádě v Paříži. Věřím, že studijní program Mezinárodní studia a diplomacie mě na takovou pozici velmi dobře připraví.
Setkala jste se před nástupem na VŠE s nějakým mýtem o škole, který se po nástupu nepotvrdil?
Mýtů o škole jsem zaslechla několik. Ničím jsem se ale nenechala odradit, a to i díky bratrovi, který mi často vyprávěl, jak to opravdu chodí. Asi největším mýtem je „těžká matematika“. I pro mě byla při přijímačkách strašákem, proto jsem se na ní během příprav víc zaměřila. A nakonec to nebylo tak obtížné. Uchazeči jsou také často zmateni ohledně počtu termínů na zkoušky, protože VŠE má jiný systém než většina ostatních škol. Když ho ale pochopíte a budete si vše hlídat, studium se dá normálně zvládnout.
Kde v Praze bydlíte? Pokud na koleji nebo v privátním bytě, jak složité/jednoduché bylo kolej/byt získat?
Bydlela jsem ve sdíleném bytě, nicméně od března jsem na koleji na Žižkově. Shánění místa na koleji bylo v mém případě bezproblémové, vše šlo jednoduše díky ISKAMu (webová stránka pro studenty VŠE, kteří žádají o ubytování na koleji).
Co byste doporučila středoškolákům, kteří jsou před rozhodnutím, na jakou vysokou školu podat přihlášku?
Všem bych v první řadě doporučila řídit se tím, co doopravdy chtějí dělat oni sami a nenechat se přemluvit do něčeho, co jim radí okolí, a pak třeba litovat. I velmi jednoduchá metoda jako sepsání plusů a mínusů může při rozhodování pomoci. Také bych doporučila zaměřit se na svoji budoucnost a představit si jednotlivé varianty scénáře. V neposlední řadě je velmi důležité projít si studijní plány jednotlivých programů a vůbec základní informace o přijímacím řízení a studentském životě.
Obrázek: Agáta Macasová – studentka druhého ročníku bakalářského studia na VŠE
Jsme tam, kde jste vy