Uznávání kvalifikace v EU závisí i na tom, jestli poslanci schválí příslušný zákon • Státnice ke studiu v USA nestačí
• Manažeři mohou studovat v Austrálii
• Zákon o uznávání profesních kvalifikací stále chybí
Se vstupem do EU se nestaneme ihned plnoprávnými členy. Tak jako všechny ekonomicky slabší přistupující státy v minulosti, i na ČR se budou vztahovat nejrůznější "ochranná" opatření. Mezi ně bude patřit například i dvou až sedmileté přechodné období, v němž pro nás nebude platit evropské pravidlo volného pohybu osob. "Členské země, které budou používat přechodné období, si vlastně zachovají současný stav," říká odborník na volný pohyb osob a uznávání profesních kvalifikací Michal Meduna z ministerstva práce a sociálních věcí.
Kdo a jak bude moci po vstupu do Evropské unie pracovat ve členských zemích
* V přechodném období, které může činit po vstupu Česka do Evropské unie v jednotlivých členských zemích 2 - 7 let, pro nás budou platit stejná pravidla jako dnes. Volné místo bude nejdříve nabídnuto kandidátovi ze země, v níž se nabízí. Potom přijde na řadu kandidát z jiné členské země a až poté kandidát ze země přistupující. Na posledním místě jsou potom kandidáti ze zemí "mimo" Evropskou unii.
* Jestliže se ministerstvu práce a sociálních věcí podaří prosadit zákon o uznání odborné kvalifikace, lékařům, lékárníkům, zdravotním sestrám, zubním lékařům, veterinářům, právníkům a architektům bude po přechodném dvouletém období stačit prokázat se diplomem o dosaženém vzdělání.
* Pro všechny ostatní profese bude platit obecný režim, podle něhož mohou úřady členského státu zkoumat, nakolik se kvalifikace pracovníka určité kategorie liší od požadavků platných v zemi, kde se uchází o práci. Týká se to například inženýrů, učitelů či daňových poradců.
* Pro živnostníky budou platit stejná pravidla, jaká platí pro jednotlivé zaměstnance. Živnostníci však budou moci poskytovat jednorázové nesystémové služby přes hranice, tedy například elektrikář z Rozvadova bude moci jet do Mnichova opravit klientovi zásuvku, aniž by svůj výjezd musel v Německu nahlásit.
Čeští pracovníci, kteří budou chtít vstoupit na evropský trh práce, tak musejí počítat s většími problémy při shánění pracovního povolení. "Nejdříve totiž dostane přednost ten kandidát, v jehož zemi se volné místo nachází. Pak občan z dalších států unie a pak až našinec," vysvětluje Meduna. Podle něj se některé současné země EU přiklánějí k "držení" přechodných období z politických důvodů a ze strachu, že by lidé z kandidátských zemí zaplavili jejich trh práce.
Česko, které podle Meduny vystupovalo proti přechodným obdobím velmi důrazně, se však uchýlilo k "recipročním" opatřením. Například dva roky po vstupu do unie zde nebudou moci cizinci nakupovat pozemky.
Architekt tady i tam
Jednou z největších legislativních starostí spojených se vstupem do Evropské unie je v oblasti politiky zaměstnanosti otázka vzájemného uznávání profesních kvalifikací. Existují profese, jejichž praxe se nijakým výrazným způsobem po Evropě neliší, jsou však i profese, které si vynucují v různých státech rozmanitá přezkoušení.
Do první skupiny sedmičky držitelů diplomů - patří lékaři, zdravotní sestry, zubaři, lékárníci, veterináři, architekti a právníci (u advokátů je zde vazba na znalost národních předpisů), z profesních kvalifikací potom řemeslníci, obchodníci či zemědělci. Teoreticky by zástupcům těchto profesí mělo v Evropě stačit prokázat se "pouze" osvědčením o vzdělání. Co by tedy na ty, kteří chtějí pracovat v Evropské unii, čekalo?
"Základem je samozřejmě uznání diplomu zde, v České republice. Každá země jinak může, ale i nemusí, vyžadovat 3 roky praxe pod dozorem nebo přezkoušení. Souvisí to také se znalostí jazyka, zejména u lékařských profesí," vysvětluje Ondřej Gabriel z tiskového odboru ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Praxe nebo přezkoušení se týká zejména neregulovaných profesí - například daňových poradců či inženýrů. "Například strojní inženýři u nás nemají profesní komoru, ale v Německu a Rakousku ano," podotýká Gabriel.
Důležitá je způsobilost k podnikání
Základem k úspěchu mezi konkurencí je podle Hospodářské komory propracovaný systém kompetencí v oblasti vzdělávání. "Při uplatňování živnostníků a podnikatelů řešíme kromě uznávání kvalifikace i způsobilost k podnikání. Problém je, že pokud nemáme kompetence ve vzdělávání kvalifikacích u nás, nemůžeme efektivně uspět ani v kvalifikacích v Evropské unii. Kompetence jsou takřka monopolně na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy," říká Viktorie Plívová, tisková mluvčí Hospodářské komory. "Významným podnětem je pro nás ovlivnění našeho trhu přijetím připravovaného zákona o uznávání kvalifikací. Ten definuje přístupy na náš trh práce a podnikání se všemi vyplývajícími důsledky," uzavírá.
Hana Slívová
Jsme tam, kde jste vy